Francouzské zaměření na lehké stíhací letouny poháněné rotačními motory bylo
dáno vytříbenou konstrukcí a širokou produkcí těchto hnacích jednotek. Ovšem na
počátku roku 1915 již bylo ve francouzském a potažmo i spojeneckém letectvu
zřejmé, že se začnou uplatňovat vodou chlazené řadové letecké motory. Koncem
roku 1915 Luis Bechereau z továrny Societe pour Aviation et ses Derives
zkonstruoval malý jednosedadlový stíhací dvouplošník, který se měl stát jedním z
nejvýznačnějších letounů I. světové války. Prototyp SPADu VII byl poháněn 140 HP
motorem Hispano-Suiza. V pozdějším období byly k dispozici výkonnější verze
tohoto motoru o výkonu 150 HP, 180HP a 200 HP. Letouny prvních sérií přicházely
na frontu na podzim 1916 a brzy si získaly popularitu. SPADy VII byly svázány s
francouzskou letkou Čápů - Esc 3 (Les Cicognes) a se jmény jejích pilotů Fonck a
Guynemer, kteří obdrželi jedny z prvních sériových letounů. Guynemer na něm
dosáhl 4. září 1916 svého 15. sestřelu. SPADy S VII které byly vybaveny
výkonnější pohonnou Hispano Suiza o 180 HP představovaly již významný pokrok
oproti stíhacím Nieuportům. Protože francouzské letectvo nasadilo stíhací letoun
s klasickou výzbrojí dvou synchronizovaných kulometů až v první polovině roku
1918 - rok po anglickém Camelu a dva roky po německém Albatrosu, vyrovnávalo
tento handicap masovým nasazením SPADů VII a koncentrací elitních pilotů. SPADy
VII díky své strukturální pevnosti a schopnosti vydržet střemhlavé lety vysokými
rychlostmi bez poškození konstrukce znamenaly počátek konce éry lehkých stíhaček
s rotačními motory. Brzy si získaly mezi francouskými a ostatními spojeneckými
piloty velkou popularitu. Celkem bylo vyrobeno přes 5600 Spadů VII, z čehož bylo
vyrobeno v licenci v Anglii 220 strojů a v Rusku přes 100. Proslulá jednotka
amerických dobrovolníků Escadrille Lafayette používala SPADy VII od února 1918,
kdy byla převedena z řad francouzského letectva k Americkým expedičním silám (A.E.F.)
a stala se 103. Aero Squadronou. SPADy VII byly široce používány také v
poválečném období do poloviny dvacátých let leteckými silami mnoha států včetně
asijských i amerických..
Technická data
Výrobce: Societe Pour Aviation et Derives (SPAD), Paris & Juvisy France
Charakteristika: Stíhací letoun
Osádka: Jednosedadlový
Uspořádání křídel: Dvouplošník dřevěné konstrukce, potažený plátnem
Výzbroj: 1 pevný synchronizovaný kulomet Vickers 8mm/303cal
Pohonná jednotka: Jeden 150-175-180 H.P. Hispano-Suiza 8-Aa or 8-Ab vodou
chlazený motor, dvoulistá vrtule v tažném uspořádání.
Délka: 6.1 m
Výška: 2.2 m
Rozpětí: 7.8 m
Nosná plocha: 17.8 m2
Hmotnost -prázdná: 499 kg
Max. hmotnost: 704 kg
Dolet: 204 km
Max. rychlost: 193 km/h
Dostup: 6,552 m
Vytrvalost: 1,5 – 2,5 hod